Tato aplikace dává možnost sáhnout si na dva kontroverzní koncepty – na evoluci a na samoorganizaci.
Nemusíte nic stahovat, funguje to přímo v prohlížeči.
Na této stránce dole je čtverec, ve kterém se po stisku tlačítka START začnou pohybovat bytosti a na náhodných místech se budou objevovat jídla. Jsou dva typy jídel – snědení jednoho vede k rozmnožení, snědení druhého vede ke smrti.
Bytosti vidí jídla i sebe navzájem. Půlkruh před každou bytostí je kam ta bytost dohlédne. Stačí, když se do něj dostane kousek jiné bytosti, a už ji bytost vidí celou včetně úhlu, kam směřuje. Jídla jsou naproti tomu pouhé body dvou různých typů. Do půlkruhu se musí dostat střed vyobrazení jídla, aby bytost to jídlo viděla.
Když bytost sní rozmnožovací jídlo, tak se její mozek zkopíruje do bytosti, která rozmnožovací jídlo nejdéle nejedla. Když bytost sní jedovaté jídlo, tak je její mozek nahrazen mozkem bytosti, která nejčerstvěji snědla rozmnožovací jídlo. Počet bytostí tedy zůstává pořád stejný, smrt jedné bytosti je vždy provázena rozmnožením jiné bytosti.
Čas bytostem plyne podle hodin, které při normální rychlosti tikají 50-krát za vteřinu. V každém tiku mozek každé bytosti zaznamená, co vidí, a rozhodne se případně změnit směr a/nebo rychlost pohybu bytosti. Když se bytosti pohybují hodně rychle nebo když mají ve čtverci hodně jídel, tak se může stát, že bytost během jednoho tiku sní víc jídel. Když těch snědených jídel byl stejný počet rozmnožovacích jako jedovatých, tak se nestane nic, jinak záleží na tom, kterého typu bylo víc.
Evoluce
Mozky bytostí jsou vygenerovány náhodně, takže bytosti zpočátku nevědí, že ty body, které vidí, se dají jíst. Nevědí, co se po jejich snědení stane, a tak jak jezdí po světě, jedí jídla obou typů, a nerozlišují dobro od zla.
Když se mozek zkopíruje do jiné bytosti, je ta kopie navíc ještě náhodně pozměněna, neboli, jak říkají evoluční biologové, zmutována. Zmutování je náhodné, nezávisí nijak na tom, co se stalo, a nezajímá se o to, jakou funkci ty náhodně zasažené části mozku mají. Původní mozek zmutován není a vůbec nepostřehne, že vznikla jeho kopie.
Přestože bytosti nejsou vystaveny žádné indoktrinaci, začnou se časem vyhýbat jedovatým jídlům a honit se za jídly rozmnožovacími.
Samoorganizace
Pokud se zajímáte jen o evoluci, můžete toto povídání o samoorganizaci přeskočit. Když níže zvolíte Učení – Žádné, nebude v mozcích bytostí k samoorganizaci docházet.
Mozek sestává z neuronů. Neuron má několik vstupů, kterým se říká dendrity, a jeden výstup, kterému se říká axon.
Dendrit je napojen buďto na smyslový počitek (vstup mozku), anebo na axon nějakého neuronu. Pro bytosti v této aplikaci platí, že na jeden smyslový počitek se může svými dendrity napojit neomezený počet neuronů. Na jeden axon se může svými dendrity napojit určité množství neuronů – u biologického neuronu lze pod mikroskopem vidět, jak se axon rozvětvuje.
Neuron, jehož axon ovlivňuje pohyb bytosti, se nazývá efektor. Každý mozek zde má 4 efektory – dva ovlivňují směr a dva rychlost pohybu bytosti.
V každém tiku je neuron buď excitovaný anebo tichý. Když je excitovaný, tak svým axonem v příštím tiku ovlivní jiné neurony, a je-li efektorem tak navíc hned ovlivní i pohyb bytosti. Když je excitovaný i druhý efektor v páru, tak zatočení doprava i doleva se vzájemně ruší, stejně tak zrychlení se zpomalením.
Biologické neurony se dělí na excitační a inhibiční. Excitační neuron, když je excitovaný, stimuluje na něj napojené neurony rovněž k excitaci. Inhibiční neuron, když je excitovaný, tlumí na něj napojené neurony, aby excitované nebyly.
Funkcí neuronu je sečíst stimuly od excitačních neuronů, odečíst stimuly od inhibičních neuronů, a když výsledek dosáhne určité hodnoty, tak se excitovat, jinak zůstat tichý.
V této aplikaci se na excitační a inhibiční nedělí neurony nýbrž dendrity, takže jeden excitovaný neuron může některé neurony excitovat a zároveň jiné inhibovat. Nadále tedy – v rozporu s tím, jak to máme zařízeno v hlavě – zde nebudeme mluvit o excitačních a inhibičních neuronech, nýbrž vždy jen o excitačních a inhibičních dendritech.
Při rozhodování, jestli neuron zůstane tichý nebo se excituje, mají na začátku všechny dendrity stejnou váhu. Když je níže zvoleno Učení – Hebbovské nebo Anti-Hebbovské, tak se váhy dendritů v průběhu života mozku mění. Když váha dendritu klesne na nulu, dendrit zanikne a je nahrazen jiným dendritem, který se napojí na náhodně vybraný smyslový počitek anebo axon.
Při Hebbovském učení váha dendritu naroste, když jeho příspěvek k výsledku byl s výsledkem v souladu, a klesne, když s výsledkem nebyl v souladu. Když například výsledkem bylo, že se neuron excitoval, tak váha excitačního dendritu napojeného na excitovaný zdroj naroste, zatímco váha excitačního dendritu napojeného na tichý zdroj klesne. S inhibičními dendrity je tomu naopak. Když výsledkem bylo, že neuron zůstal tichý, tak je to celé opačně.
Anti-Hebbovské učení funguje opačně než Hebbovské. Roste při něm váha těch dendritů, které radily udělat opak toho, co se rozhodlo, a klesá váha těch dendritů, které k učiněnému rozhodnutí přispěly.
Když je neuron nebo zdroj dlouho jenom excitovaný nebo jenom tichý, tak se váha dendritu nemění.
S Hebbovským učením si bytosti vedou lépe, než když jsou odkázány jen na mutace.
Jan Slovan
Jan.Slovan@gospels.online
Bytosti | |||
Počet: | |||
Poloměr: | % strany čtverce | ||
Poloměr jak daleko vidí: | % strany čtverce | ||
Poloměr kde se neobjeví jídlo: | % strany čtverce | ||
Minimální rychlost vyvíjená bytostí: | % strany čtverce / tik | ||
Maximální rychlost vyvíjená bytostí: | % strany čtverce / tik | ||
Maximální celková rychlost bytosti: | % strany čtverce / tik | ||
Jídlo | |||
Počet rozmnožovacích jídel: | |||
Počet jedovatých jídel: | |||
Minimální vzdálenost mezi jídly: | % strany čtverce | ||
Smysly | |||
Počet rozmnožovacích jídel: | vidí i vzdálenost | ||
Počet jedovatých jídel: | vidí i vzdálenost | ||
Počet jiných bytostí: | vidí i vzdálenost vidí i natočení | ||
Učení | |||
Hebbovské | |||
Anti-Hebbovské | |||
Žádné | |||
Zobrazit pokročilá nastavení
Velikost: Rychlost: